Autor - Michael Scott, Colette Freedman
Název - Třináct relikvií
Rok - 2012
Počet stran - 333
Anotace:
 |
| Hodnocení: 3 a půl/5 |
Ten, kdo je držitelem relikvií, má tak ve svých rukou příští osud světa.
Před sedmdesáti lety začal tento příběh. Jeho zrod se datuje již tisíce let zpět, ale já vám budu vyprávět pouze jednu jeho část. V malebném městečku Madock, se sešlo třináct dětí. Neměli společného nic co by jim bylo známo, ale přeci jen tu byla jedena věc, která je svedla dohromady. Někdo by mohl tvrdit, že to byla jen náhoda, druzí by tvrdili, že to byl prostě osud.
Judith Wolkerová, patřila mezi třináct vyvolených dětí. Dětí, kterým měli nelehký úkol. Chránit co jim bylo před sedmdesáti lety dáno. Relikvie. Pro každé z dětí jedna. Věc tak mocná, že by dokázala svět zničit mrknutím oka.
Našel se někdo, kdo by si tuhle moc chtěl přivlastnit. Chtěl by s ní ovládnout celý svět a stát se tak pánem všeho i na úkor ostatních. Když Judith zjistí, že ten někdo, brutálně vyvražďuje oněch dvanáct dětí jednoho po druhém ví, že jde do tuhého. Nemá v úmyslu se jen tak vzdát svojí relikvie, zlomeného meče, nikomu ho nehodlá předat. Chce meč chránit s vím vlastním životem. Když stařenka Judith potká mladou dívku jménem Sára, rozhodne se příležitost využít a pomocí Sáry si zachránit vlastní život. Bohužel ne vše dopadne tak jak si Judith plánovala.
Poté co se Sára dozví o meči a relikviích pravdu, musí se vydat za Juditiným synovcem Owenem, aby jí pomohl zachránit co se ještě dá. Jenže neví, koho všechno mají v patách. Musí přiznat, že svět, který dosud znali, je vzdáleným vesmírem, do kterého se již nikdy nepodívají. Musí najít zbývající strážce relikvií, aby je varovali před nebezpečím, kterému jsou vystaveni. Takový je závod o život.
Vím, že jsem z děje moc věcí nepřiblížila a mohlo by se (to co jsme napsala výše) považovat jen za omáčku okolo. Ale právě proto jsem moc nevyzrazovala, protože si myslím, že podstatné informace musíte zjistit až během příběhu. Přes to tento příběh má spoustu obrovských plus, ale bohužel i mínus. Začnu zápory. Pro začátek, všude hrozně násilí, krve a párání lidí... nu když je to občas tak mi to nevadí, ale bylo toho celkem dost, takže jsem musela knížku na týden odložit a pak až číst dál, neměla jsem z toho moc hezké sny. Další obří mínus, které mi dost mrzelo a knihu dost shodilo, byl konec. Když vezmu konec knihy jako padesátistránkový kus, tak super, ale když vezmu konec, jako rozřešení situace, tak si musím říct: "To nemyslíte váže". Bylo to rychlé, odfláknuté a řekla bych i trochu komicky-absurdní. A hned co juknu na ty klady, se cítím o trochu líp :). A to jsou: perfektně vypracované postavy, které měli svůj vlastní příběh (hlavní i vedlejší) opravdu zajímavý nápad a hlavně naprosto do očí bijící námět a zpracování k filmu, který by se dal ze Třinácti relikvií naprosto a jednoznačně vytřískat.
Knihy Od Michaela Scotta mám moc ráda. Mám od něj rozečtenou sérii Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela a myslím, že ta i nadále zůstane mým favoritem. Přesto vás od téhle knihy rozhodně odrazovat nebudu. Bylo to zajímavé počtení, z trochu jiného krvavějšího úhlu, ale pokud knihu nezfilmují, asi se k ní vracet nebudu ;). A jak na tuhle knihu vůbec pohlížíte vy?
Moje reakce po dočtení: Tohle měl být konec?
Moc. Pokud se člověk nechá ovládnout vlastním přesvědčením a touhou po moci, může to vést k nedozírným následkům. K následkům, o kterých možná ani netuší co všechno můžou způsobit. Nebo právě na opak.
Před sedmdesáti lety začal tento příběh. Jeho zrod se datuje již tisíce let zpět, ale já vám budu vyprávět pouze jednu jeho část. V malebném městečku Madock, se sešlo třináct dětí. Neměli společného nic co by jim bylo známo, ale přeci jen tu byla jedena věc, která je svedla dohromady. Někdo by mohl tvrdit, že to byla jen náhoda, druzí by tvrdili, že to byl prostě osud. Judith Wolkerová, patřila mezi třináct vyvolených dětí. Dětí, kterým měli nelehký úkol. Chránit co jim bylo před sedmdesáti lety dáno. Relikvie. Pro každé z dětí jedna. Věc tak mocná, že by dokázala svět zničit mrknutím oka.
Našel se někdo, kdo by si tuhle moc chtěl přivlastnit. Chtěl by s ní ovládnout celý svět a stát se tak pánem všeho i na úkor ostatních. Když Judith zjistí, že ten někdo, brutálně vyvražďuje oněch dvanáct dětí jednoho po druhém ví, že jde do tuhého. Nemá v úmyslu se jen tak vzdát svojí relikvie, zlomeného meče, nikomu ho nehodlá předat. Chce meč chránit s vím vlastním životem. Když stařenka Judith potká mladou dívku jménem Sára, rozhodne se příležitost využít a pomocí Sáry si zachránit vlastní život. Bohužel ne vše dopadne tak jak si Judith plánovala.
Poté co se Sára dozví o meči a relikviích pravdu, musí se vydat za Juditiným synovcem Owenem, aby jí pomohl zachránit co se ještě dá. Jenže neví, koho všechno mají v patách. Musí přiznat, že svět, který dosud znali, je vzdáleným vesmírem, do kterého se již nikdy nepodívají. Musí najít zbývající strážce relikvií, aby je varovali před nebezpečím, kterému jsou vystaveni. Takový je závod o život.
Vím, že jsem z děje moc věcí nepřiblížila a mohlo by se (to co jsme napsala výše) považovat jen za omáčku okolo. Ale právě proto jsem moc nevyzrazovala, protože si myslím, že podstatné informace musíte zjistit až během příběhu. Přes to tento příběh má spoustu obrovských plus, ale bohužel i mínus. Začnu zápory. Pro začátek, všude hrozně násilí, krve a párání lidí... nu když je to občas tak mi to nevadí, ale bylo toho celkem dost, takže jsem musela knížku na týden odložit a pak až číst dál, neměla jsem z toho moc hezké sny. Další obří mínus, které mi dost mrzelo a knihu dost shodilo, byl konec. Když vezmu konec knihy jako padesátistránkový kus, tak super, ale když vezmu konec, jako rozřešení situace, tak si musím říct: "To nemyslíte váže". Bylo to rychlé, odfláknuté a řekla bych i trochu komicky-absurdní. A hned co juknu na ty klady, se cítím o trochu líp :). A to jsou: perfektně vypracované postavy, které měli svůj vlastní příběh (hlavní i vedlejší) opravdu zajímavý nápad a hlavně naprosto do očí bijící námět a zpracování k filmu, který by se dal ze Třinácti relikvií naprosto a jednoznačně vytřískat.Knihy Od Michaela Scotta mám moc ráda. Mám od něj rozečtenou sérii Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela a myslím, že ta i nadále zůstane mým favoritem. Přesto vás od téhle knihy rozhodně odrazovat nebudu. Bylo to zajímavé počtení, z trochu jiného krvavějšího úhlu, ale pokud knihu nezfilmují, asi se k ní vracet nebudu ;). A jak na tuhle knihu vůbec pohlížíte vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat